Může být historie aktivistická? Pokud se dějiny tradičně využívají k politickým účelům, ať už jsme přesvědčováni o úpadku civilizace nebo o mučednické roli českého národa, dá se s nimi zacházet i takovým způsobem, který by…
Read more
Může být historie aktivistická? Pokud se dějiny tradičně využívají k politickým účelům, ať už jsme přesvědčováni o úpadku civilizace nebo o mučednické roli českého národa, dá se s nimi zacházet i takovým způsobem, který by nás vedl spíše k imaginaci, tvořivosti a vzájemné péči? Lze v epoše klimatické změny sledovat renesanci humanitních věd? I takové otázky si klade 122. číslo revue Prostor o dějinách přítomnosti v dramaturgii historiků Jana Randáka a Jana Mareše.
Najdete v něm texty zahraničních průkopnic a průkopníků z této oblasti, ať už je to švýcarský foucaultovec Philipp Sarasin, autorka bestselleru o středověké udržitelnosti Annette Kehnel, profesorka dějin přítomnosti Reinhild Kreis nebo Sverker Sörlin, spoluzakladatel stockholmské „Environmental Humanities Laboratory“. Z české strany se k nim přidává například sudetský rapper Jonáš „Lipo“ Červinka, novinářka Natálie Sousa, datový analytik Michal Kašpárek, designer služeb Matěj Malecha či umělecká výzkumnice Kača Olivová.
Z literární scény dostali prostor Iva Hadj Moussa, Emil Hakl, Tereza Semotamová, Jan Škrob, Hana Nguyen, Sylvie Richterová a Apolena Vybíralová. Ba celý duch čísla by se dal vyjádřit trojverším nejstaršího přispěvatele, 97letého Vladimíra Mikeše: „Co teď, v této chvíli, v tomto přelétavém / nyní, které neví, zda se uhnízdí v minulosti, / nebo vydá na nejistou cestu vpřed?“
